RADY K POJEDNÁNÍ O ČÍSLECH
NESEN, vize u dubu - RADY K POJEDNÁNÍ O ČÍSLECH (ZDE najdete pojednání o číslech)
VIZE U DUBU
RADA PRVNÍ
Napoprvé mi dub formou vize ukázal dítě (podobně jako ve snu). Díval jsem se na jeho nádhernou živou tvář, rozjasněnou nádherným a šibalským úsměvem. Dítě mělo krásné a bohatě kudrnaté tmavé vlasy. Z jeho očí a úsměvu a celkového výrazu přímo čišelo šibalství, chytrost, rošťáctví, nespoutanost, krása, nádherný pocit. Nedokázal jsem poznat, zda se jedná o dívku nebo chlapce. Viděl jsem převážně hlavu a tvář a ta byla tak krásná, že mohla být jak dívenky, tak i kloučka. Dítě mělo zvláštní brýle. Byl to jeden z hlavních prvků vize. Brýle vypadaly jako by byly nějakého učence a měly jednu podivnou věc. Místo jedné pacičky, která se dotýká kořene nosu, byla malá kruhová destička. Byl to malý „tišťák“ (tištěný spoj - elektronická destička), uprostřed něhož trůnil malý černý čip (čip je srdcem počítače, právě v něm probíhají početní operace). To je vše, vize skončila.
HRUBÁ INTERPRETACE
Je to neuvěřitelná odpověď, která v kombinaci s ostatními třemi impulzy vytváří pro mě osobně mocnou zprávu o tom, jak mám nahlížet na tématiku čísel a jakým způsobem k ní přistupovat a uvažovat o ní. Postupně se v tomto pojednání budu vracet k jednotlivým aspektům obdržených rad od stromu - dubu.
Kde že byl umístěný čip (symbol současného lidského přístupu k číslům)? Na nose?
Mám tedy jít po čuchu a nemám se spoléhat výhradně na již vyřčené a zapsané a všeobecně známé.
Čeho že byl čip (symbol současného lidského přístupu k číslům) součástí? Brýlí?
Pokud nemáme zdravé oči, pomáháme si brýlemi. Současní lidé vskutku nejsou zdraví ve svém vztahu k Univerzu. Brýle tedy symbolizují optiku (náhled) skrze který současný člověk pozoruje svět a jeho souvislosti. Tento nezdravý náhled je „výpočetní“, tedy materialistický. Celý přístup ke světu a jeho pozorování mám tedy činit „po čuchu“ a „nevýpočetně“. Mám se dívat sám za sebe a intuitivně.
Kdo že byl nositelem těchto brýlí s čipem (tedy s počítadlem čísel)? Nádherné dítě, šibal a rošťák, usmívající se dívenkokluk (tedy bezpohlavní hravá bytost, bytost v rozvoji)?
Pokud budu s výše uvedeným náhledem na svět (tedy sám za sebe a intuitivně „po čuchu“, nematerialisticky) šibalem a rošťákem, přinese mi to univerzální (bezpohlavní) ovoce radosti, růstu a rozvoje. A vztahuje se to nejen k tématu čísel, ale platí to i obecně.
Být šibalem, rošťákem, který je sám za sebe a který se nespoléhá na již vyslovené a zapsané, ale který hledá na základě vlastní intuice, … to mi přinese ty nejkrásnější plody nejen ohledně tematiky čísel, ale v životě obecně. S čísly lze totiž „šibalit“ a „rošťačit“ a „hrát si“. Dětský přístup ke světu je Boží přístup. Hravý přístup ke světu je Boží přístup. Děti dokáží svým přístupem oživovat předměty svých her. To tedy znamená, že předměty jejich her ve své podstatě živé skutečně jsou. Děti intuitivně znají jejich podstatu. Podstata čísel je tedy ve skutečnosti také živou podstatou. Neohraničeným hraním si s čísly objevím jejich životaschopnost a jejich nádheru.
A kdo že mi to celé poradil? Strom – dub?
… bez komentáře. Hravost prostě přináší ovoce netušených hodnot. Děkuji ti strome - dube. Děkuji.
RADA DRUHÁ
Stojím a pozoruji úchvatnou scénu. Tato scéna jakoby zamrzla v čase. Je to výsostně dynamická scéna, avšak je pozastavena, jako když stopnete film a chcete si prohlédnout detail scény. Nic se tedy nehýbe, vše je pouze zastaveno. Pokud by někdo tlačítkem spustil pokračování scény, bylo by to drtivé. Vpravo vedle mě a nade mnou se tyčila kolmá vodní stěna do obrovské výše se zpěněným převisem a na vrcholu Byla to obrovitánská oceánská vlna. Stál jsem pod ní, jako by ji někdo polovinu odřízl a umožnil mi tím pozorovat ji od jejího úpatí ze dna. Proto byla pozastavená, abych si ji mohl prohlédnout od její nejhlubší části. Vlevo ode mě stál osamocený malý a hezký rodinný domek. Nic víc. To je vše.
HRUBÁ INTERPRETACE
Uvědomuji si fantastičnost celé scény. A silně cítím sdělení této obrovitánské síly a dynamiky. Bylo mi umožněno obdivovat velikost Stvoření. Voda je pro mě symbolem dynamiky životní moudrosti, života, vlnivého prostředí, atd. Má prostě Kosmickou sílu a obsahuje moudrost a potenciál života. Pokud chci spatřit potenciál čísel, měl bych je pozorovat v duchu "oceánské rady". Mám si uvědomovat, že taková je síla čísel, jaká je síla života a celého Kosmu, neboť nic nejde od sebe oddělit a vše je vším. Stejně tak, jako se mísí a sdílejí všechny kapky celého oceánu.
To že mi bylo umožněno pozorovat celou scénu jakoby nereálně, tedy mimo plynoucí čas, to mi napovídá, že skutečný potenciál čísel lze pozorovat pouze mimo časoprostor. Pro bytosti uvězněné v časoprostorové hmotě je tedy nemožné spatřit skutečný potenciál čísel. Význam a potenciál čísel bude vždy přesahovat lidské schopnosti vnímání. A toto je veliké poznání. Díky němu si mohu v pokoře objevovat a tvořit vlastní světy.
A rodinný domek, který stál vlevo? Rodinný dům je pro mě symbolem rodinného bezpečí, jistoty, ochrany před vnějšími vlivy, symbolem lidského pohodlí a také odtrženosti nejhlubšího sepětí s přírodou. Pokud by měla být pozorovaná scéna spuštěna do pohybu, potom by domek smetla jako pírko. Dynamika a síla Kosmu je taková, že nesnese srovnání s čímkoliv jiným. Naše lidské iluze jistot, pravd a bezpečí jsou proti těmto principům pouhým závanem větříčku. Takto se mám dívat na potenciál čísel. Mám si uvědomovat, že bydlím v rodinném domku, zatímco nade mnou se valí nekonečná Kosmická vlna.
Oceánská vlna, jakožto symbol, byla zvolena úchvatně. V oceánu je propojeno všechno se vším. Stejně tak jako v Kosmickém oceánu života. Lidé tento princip nazvali holistickým principem. Vesmír je holistický.
Nádhera přenádherná. Děkuji dube.
Myslím, že obě hrubé interpretace jsou natolik výmluvné, že je rád nechám působit tak jak jsou, bez dalšího pitvání.
P.S. Ohledně tématu čísel jsem obdržel ještě další dvě rady. Z určitých důvodů je zde zatím neuvádím. Možná později.